Sedím v lese na pasece a jím maliny
hubu mám jak oheň rudou, zadek od hlíny.

V dáli někde na obzoru zelenaj se meze,
já však koukám se do křoví odkud cosi leze.

Chvílemi se plazí napřed, pak však couvne o krok,
ňákej hlas mi našeptává, že prej to je pokrok.