ABRAXAS bičem svým zapráskal
Země se zachvěla děsem
ABRAXAS zapráskal ještě víc
Země se hrůzou už třese

Zbabělá hlíno zatuchlá,
nějak nám nápadně smrdíš!
Už jenom jedno prásnutí
a ty se posereš nejspíš!

Zapráskal ABRAXAS potřetí
Země se zašvihla v mžiku
Blátem tím Zlatým a blýskavým
modlou všech obchodníků.

Mýlil ses, Mistře Viléme,
neřeba do Země mlátit,
stačí jen zoubky své ukázat,
bude to úplně stačit.

Verše Tvé, próza Tvá svištící,
nemusí o hřbet se mlátit!
Stačí ji slyšet či přečíst si,
i tak lze úder zasadit.