ŠKOLA JIHOČESKÉHO ŠACHU:

MAGISTRÁLA

Při výuce pěšcových koncovek se setkáváme s názorem, že rozhodující úlohu hraje  opozice.  Při tom se však setkáváme  nejen s opozicí na sloupcích a řadách, ale i na diagonálách a dokonce i tzv. jezdcovou opozicí. Zdá se tedy, že pro lepší pochopení pěšcových koncovek je užitečnější zavést vhodnější pojmy jako např. kritická pole, korespondující pole, magistrála atd. Právě magistrálou se zabýval článek Františka Dedrleho v Československém šachu 5/1938, jehož podstatnou část přinášíme:
Pro seznámení s pojmem magistrály zvolme následující pozici: (kliknutím na diagram je možno řešení přehrávat!)
bílý na tahu vyhraje
Pěšec a7 je ztracen, černý remisuje jen tehdy, vstoupí-li  hned po ztrátě svého pěšce na pole c7 (c8). To mu bílý nedovolí: 1.Ke6 (1.Ke7 by bylo hrubou chybou Kc3 2.Kd7 Kd4 3.Kc7 Kc5 4.Kb7 Kd6 5.Kxa7 Kc7 a černý dosáhl svého cíle) 1...Kc3 2.Kd5 Kd3 černý musí ztratit tempo 3.Kc6 a bílý snadno vyhraje; kdyby v počáteční pozici stál černý král na h2, skončila by partie remisou. Pole h2 i b2 jsou od c7 stejně vzdálena (5 tahů), ale stojí-li černý král na h2, nepodaří se bílému zastavit ho v postupu po magistrále h2-c7.
Další pozice objasní význam magistrály pro obranu:
bílý remisuje
Zde je magistrála bílého c2-h7. Tuto magistrálu musí bílý dosáhnout nejkratší cestou, tj. pochodem c8-f5. 1.Kd7 Kd4 2.Ke6 a3 3.Kf5 remis, bílý král je na magistrále a dojde po ní v minimálním čase na pole c2. 3...Kc3 4.Ke4 Kb2 5.Kd3  Kxa2 6.Kc2 .
Rovněž v další pozici bílý musí k udržení rovnováhy bojovat o magistrálu:
bílý remisuje
1.Kb3  (1.Kb4 Kf2 2.Kc4 Ke3 3.Kd5 Kf4 4.Ke6 Kg5 5.Kf7 Kh6 a černý vyhraje.)  1...Kf2 2.Kc2 Ke3 3.Kd1 Kf4 4.Ke2 Kg5 5.Kf3 Kxg6 6.Kg4 remis.
Složitější boj o magistrálu demonstruje následující pozice:
bílý vyhraje
1.Kc7 (1.g4? - bílý nesmí postoupit pěšcem, protože černý vynutí jeho výměnu pochodem na e3: Kb6 2.Kd7 Kc5 3.Ke6 Kd4 4.Kf5 Ke3) 1...Ka6 (černý nemůže postupovat pěšcem, protože by bez velkých komplikací prohrál) 2.Kc6 Ka5 3.Kc5 Ka4 4.Kc4 Ka3 5.Kc3 Ka2 6.Kc2 Až sem je hra jasná: bílý vstoupil na magistrálu c2-g6 a zároveň zabránil černému vstoupit na jeho magistrálu c1-f4. Ka3 (Kdyby černý táhnul pěšcem, prohraje snadno: 6...h5? 7.Kd2 Kb2 8.Ke3 Kc3 9.Kf4 Kd4 10.Kg5 Ke3 11.Kxh5 Kf4 12.g4) 7.g3! (Bílý vyhraje jedině tak! Ostatní tahy jsou chybné: 7.Kd3 Kb2 8.g4 Kc1 9.Ke4 Kd2 7.g4 Kb4 8.Kd3 Kc5 9.Ke4 Kd6 10.Kf5 h5!= ) 7...Kb4 8.Kd3 Kc5 9.Ke4 Kd6 10.Kf5 Černý král je stále tlačen do bezcenného prostoru, zatímco bílý postupuje po magistrále tak, že hrozí Kg6 10...Kd5 Touto vynucenou nepravou opozicí musí černý poskytnout bílému čas k postupu g4. 11.g4 (11.Kg6?? Ke4=) 11...Kd6 12.Kg6 a bílý snadno vyhraje.
Další diagram ukazuje metodu výhry pomocí obsazení magistrály:
bílý vyhraje
Pro toho, kdo zná význam magistrály, bude překvapující úvodník zcela srozumitelným vstupem na tuto hlaví tepnu a také snadno pochopí i tvar této jedině účinné opozice. 1.Kd4 (1.Ke5 Kc4 2.Kf6 Kd3 7.Kxg6 Ke4 remis) 1...Kc6 2.Ke5 Kc5 3.f4 Kc4 4.Kf6 a vyhraje. Pokus o výhru tzv. opozicí 1.Kd5? Kb4! 2.Kd4 Kb3! 3.f4 Kc2 by byl neúspěšný. K poslednímu komentovanému příkladu se váže zajímavá historka, František Prokop jej předložil v sále grandhotelu Panhaus na turnaji v Semmeringu (1926) mistrům Alechinovi a Rétimu. Téměř hodinu pak trvalo, než oba mistři našli správné řešení.
bílý vyhraje
 1.Kd2 (chybné by bylo 1.Ke2 Kd6 2.Kf3 Kd5 3.Ke3 Ke6 4.Ke4 Kf6 5.f5 c3 6.bxc3 a5 7.c4 a4 remis) 1...Kd6 2.Kc3 Kd5 3.f5 (3.Kb4? Ke4 4.Kxc4 Kxf4 5.Kd4 Kf3! =) 3...Ke5 4.Kxc4 (4.f6 Kxf6 5.Kxc4 Ke5=) 4...Kxf5 5.Kd4! a bíly vyhraje.
S novými znalostmi o významu magistrály se nyní směle můžeme pustit do řešení domácího úkolu:
 
úkol 1: bílý hraje 1.Ke6, může se černý zachránit?
úkol 2: jaké šance na záchranu má černý po 1.Ke6 nyní?
Bílý na tahu hraje v obou případech 1.Ke6, co na to černý?
Ačkoliv na první pohled sotva poznáme, jak významnou roli zde magistrála hraje, při podrobné analýze se jistě přesvědčíte, že tomu tak opravdu je.