Úvod
Úvod
Kde nás najdete
Novinky
Novinky
©achové novinky
Ubytování
Akce
Knihovna
Umělecká tvorba
Faktografie
©achy
Aktuality - ©achy
Velmistr odpovídá ...
Portál pro rozhodčí
Fórum
Spolupracovníci
Tréninkové materiály
Úspěchy ©K Strmilov
Korespondenční ©ach
Problémový ©ach
Kontakty
Odkazy
Pikomat
PraSe




Přihlásit se

Studie PISA a šachy ve škole

aneb

Jedna zajímavá souvislost, kterou je třeba vzít na vědomí

Po zveřejnění studie projektu PISA (Programme for International Student Assessment) projela německým národem obrovská vlna úleku a v oblasti politiky vzdělání nastal hektický pohyb. Státy OECD - klub hospodářsky nejsilnějších mocností - ve své studii hladce vystopovaly, že při srovnávání výkonu žáků se Německo ocitá na dolním konci škály srovnávaných států.

Avšak šokovaná reakce mnoha politiků z oblasti vzdělání je vlastně neodůvodněná: odhalené nedostatky byly přece dávno známé!

Už před 30 lety vyvolalo dráždivé slovo "legastenie" hrůzu v německých vzdělávacích kruzích. V průběhu let se kontinuálně zvyšoval deficit v učebních návycích našich žáků, takže snadno mohlo docházet k obnovitelnému sestavování seznamu následujících jevů: jedná se např. o nedostatky při koncentraci a řečových dovednostech, nárůst impulzívnosti, agresivity a hyperaktivity, poruchy v sociálním chování či poruchy kvůli neúspěchům při získávání kulturních dovedností, jako jsou čtení a pravopis. Paralelně s tím dochází k nárůstu nechuti k učení a nezájmu o školní témata.

Přirozeně lze mnohé zlepšit zvýšením kvality výuky a školy. Pomocí posílení profesionality učitelů je možno zvýšit jejich diagnostickou a metodickou kompetenci. Dobře koncipovaná celodenní škola může také přispět ke zvýšení výkonu žáků. Ale ještě důležitější jsou snahy o dosažení výchovných cílů, kterými jsou:

  • radost z učení
  • radost z osobního úspěchu
  • radost z vlastní výdrže
  • zkušenost s vlastními silami
  • úspěšné vyrovnání se s vlastními slabostmi

K dosažení těchto výchovných cílů jsou k dispozici i dostatečně velké zkušenosti s provozováním šachu v německých školách. Egon Ditt, dlouholetý prezident Německého šachového svazu, napsal v roce 1996, při příležitosti 75-leté existence Sárského šachového svazu, o této "královské hře":

Šachy cvičí schopnosti a dovednosti, které nemůže ve svém vzdělávacím procesu vytvořit žádná škola a ani univerzita. Při šachu se učíme analyzovat danou situaci v krátkém časovém úseku, učíme se zvažovat více alternativních rozhodnutí a nakonec na sebe toto rozhodnutí bereme i s jeho následky. Dobrovolně podstupujeme stresovou situaci a učíme se chladně a věcně jednat. Šach jako sport fascinuje děti, protože jsou v tomto světě ducha brány vážně a protože jsou nezávisle na svém věku poměřovány pouze podle své hry." U mnoha žákyň a žáků ze všech druhů našich škol bylo možno dosáhnout dobrých, až velmi dobrých výkonů, protože hra v šachy procvičovala jejich individuální schopnosti a dovednosti.

V současné diskusi o předložených výsledcích studie PISA získává podpora šachu ve školách nejvyšší prioritu. Pomocí šachu ve školách je možno zlepšit a stabilizovat chování a návyky naší školní mládeže, a to je ještě důležitější než všechny tak dobře míněné organizační a materiální změny vzdělávací politiky ve Spolkové republice Německo.
Kurt Lellinger, Rekt. i.R.
Předseda Německé nadace školního šachu