Úvod
Úvod
Kde nás najdete
Novinky
Novinky
©achové novinky
Ubytování
Akce
Knihovna
Umělecká tvorba
Faktografie
©achy
Aktuality - ©achy
Velmistr odpovídá ...
Portál pro rozhodčí
Fórum
Spolupracovníci
Tréninkové materiály
Úspěchy ©K Strmilov
Korespondenční ©ach
Problémový ©ach
Kontakty
Odkazy
Pikomat
PraSe




Přihlásit se

Jak vzniklo ELO?

V roce 1939 byla v USA domluvena fúze 2 nejvlivnějších šachových organizací - the American Chess Federation (ACF, Americká šachová federace) a the National Chess Federation (NCF, Národní šachová federace), čímž se zrodila the United States Chess Federation (USCF, Šachová federace Spojených států). Jedním z jejich zakládajících členů byl i Arpad Elo, první president ACF.

Roku 1959 president USCF Jerry Span požádal prof. Arpáda Ela o přepracování hodnotícího systému šachistů. Elo znal několik anomálií v dosud užívaném systému. Dosavadní systém předpokládal, že všechny možné úrovně hráčova výkonu byly stejně pravděpodobné, tj. bylo stejně možné, aby hráč s daným hodnocením hrál na úrovni o několik set bodů vyšší. Elo navrhl odlišnou rovnici, která je založena na Gaussově křivce, která blíže vystihuje realitu. Starý systém byl založen na myšlence, že silný hráč by měl mít hodnocení 2000. Aby Elo náhle nevnucoval hráčům podstatně jiná čísla, vytvořil svůj vzorec tak, aby tuto myšlenku ponechal, přičemž ale došel k 4-cifernému číslu podstatně jednodušeji. Později Elo pokračoval v kalkulaci hodnocení pro FIDE. Existují i jiné podobné systémy hodnocení, ale Elo systém se nejvíce rozšířil proto, že Arpád Elo použil při výpočtech výpočetní techniku - tehdejší moderní kalkulátory HP.

Elo zůstal na konci života trochu zklamán kvůli tomu, co svět udělal s jeho vzorcem. Jednou řekl: "O Elo body hráči bojují, dokud se pro ně šachy nestanou zábavou. Někdy si myslím, že jsem stvořil monstrum! Mladí hráči se více zajímají o to, aby měli vysoké elo, než o to, co se děje na šachovnici." To, co Elo zamýšlel, bylo jednoduše vytvořit metrickou míru výkonu hráče.

ELO - Hodnocení šachistů

Hlavní koncept

Elo, hodnotící systém, pojmenovaný po jeho tvůrci Dr. Arpadu Elovi, je numerický systém, v němž rozdíly v hodnocení mohou být konvertovány do bodovacích či výherních pravděpodobností a naopak. Mnoho hodnotících systémů, dnes používaných i v jiných sportech, je založeno na Elově systému.

Normální distribuční funkce

Poněvadž silnější hráč vždy nepřehraje slabšího hráče, je normální distribuční funkce použita k reprezentaci proměnlivé výkonnosti hráče. Tato normální distribuční funkce jednoduše říká, že se vyskytují odchylky od průměrného výkonu a že se velké odchylky vyskytují s menší pravděpodobností než malé odchylky. Odchylka je měřena ve standardních odchylkách, které mají takový rozsah, aby zahrnuly 2/3 hráčových výkonů (normální distribuční funkce je jedna ze základních funkcí ve statistice).

Normální pravděpodobnostní funkce (ukázána níže) je odvozena z normální distribuční funkce a tato funkce stanovuje rozdíly v hodnocení založené na výsledcích zápasů či stanovuje očekávané body ze zápasů ze znalosti v rozdílech hodnocení.

Rovnice 1

D - rozdíly v hodnocení
P - pravděpodobnost výhry
s - standardní odchylka (Arpád Elo zvolil hodnotu 200 bodů. Proto jedna výkonnostní třída odpovídá 200 elo a nic na tom nezmění ani současné nelogické úpravy našeho Klasifikačního řádu.)
Nicméně my používáme jednoduchou aproximaci funkce výpočtu P(D):

Rovnice 2

Druhá Elova rovnice:

Rovnice 3

Rn - nové hodnocení po hře
Ro - hodnocení před hrou
K - bodová hodnota jednoho herního skóre
W - aktuální herní skóre (1 pro výhru, 1/2 pro remízu v případě Ro_vítěz > Ro_poražený; a 2 pro výhru, 1 pro remízu v případě Ro_vítěz < Ro_poražený)
P(D) - očekávané herní skóre založené na Ro

Rovnice (2) se používá k výpočtu nového hodnocení na spojitém základě (tj. po každé hře ci po hodnoceném časovém období). Tato rovnice koriguje předchozí hodnocení. Dřívější výkony jsou plynule redukovány, zatímco je zachován plný příspěvek posledního výkonu. Logickým důsledkem tohoto vzorce je to, že hráč, který podává výkon nad očekávání, body získává a hráč, který podává výkon pod očekávání body ztrácí.

Koeficient K stanovuje relativní váhu danou na hodnocení před hrou a na hodnocení herního výkonu. Vysoké K dává větší váhu na hru hranou naposledy. V praxi může K být v rozsahu mezi 10 a 32 (v CR používáme K = 15 pro dospělé hráče; FIDE používá K = 15 pro hráče, kteří sehráli víc jak 30 partií a mají elo menší než 2400, pro hráče s ratingem přes 2400 používá K = 10 a pro hráce, kteří ještě nesehráli 30 partií K = 25).

Očekávané herní skóre We je součet očekávaného skóre pro každou hru. Pro každého soupeře je pravděpodobnost výhry P(D) vzata z očekávací tabulky a hodnoty jsou poté sečteny:

Příklad:
Ro_vítěz > Ro_poražený
K = 32
Ro_vítěz = 1950
Ro_poražený = 1900
P(D) = funkce(1950 - 1900) = 0,57
Rn_vítěz = Ro + K * (W - P(D)) = 1950 + 32 * (1 - 0,57)
Rn_vítěz = 1964
Rn_poražený = Ro + k * (W - P(D)) = 1900 + 32 * (0,5 - 0,57)
Rn_poražený = 1898

Ro_vítěz < Ro_poražený
K = 32
Ro_vítěz = 1900
Ro_poražený = 1950
P(D) = funkce(1900 - 1950) = 0,43
Rn_vítěz = Ro + K * (W - P(D)) = 1900 + 32 * (2 - 0,43)
Rn_vítěz = 1950
Rn_poražený = Ro + k * (W - P(D)) = 1950 - 32 * (1 - 0,43)
Rn_poražený = 1932