Úvod
Úvod
Kde nás najdete
Novinky
Novinky
Šachové novinky
Ubytování
Akce
Knihovna
Umělecká tvorba
Faktografie
Šachy
Aktuality - Šachy
Velmistr odpovídá ...
Portál pro rozhodčí
Fórum
Spolupracovníci
Tréninkové materiály
Úspěchy ŠK Strmilov
Korespondenční Šach
Problémový Šach
Kontakty
Odkazy
Pikomat
PraSe




Přihlásit se
Euforie z Drakoburgu
Vilém Vácha
KUKAR
aneb Euforie z Drakoburgu
MOTTO: Černý drak velmistru dračímu řádu KUKAR slouží, červení draci jeho chrání a zelení draci střeží.

SEQUOR IMPERATA

Kamenný stolec (víra proti zániku) - Pěšec

V zemi oplývajícím mlékem a strdím, žil děd se svým vnukem. Povídali si o heraldice, historii země a chodili spolu po kraji. Děd svého vnuka hře šachy naučil i mnoho jiných věci SEQUIX od něj zvěděl. S oblibou děd pro něj maloval. Namaloval mu mnoho obrázků, ale taky jeden hrad, který se SEQUIXI velmi mnoho líbil.


Šachy SEQUIX velmi miloval a s dědečkem svým rád hrál.
Jednoho dne děd jeho zemřel. Chlapce stesk zavalil. A tak si z tašky zvané somračka vyndal a rozložil šachovnici a poskládal na ní figurky. Smutno je však hrát samotnému. Přemýšlel sám, jaké to je, když už ten, jehož rád měl, tu není. Nenávratně zmizely šťastné okamžiky s dědečkem jeho. Ten čas už nelze vrátit. Unaven žalem usnul u šachů jejich a začal se mu zdát tento zvláštní sen.

Sen ho přenesl na cestu neomezené fantazie, do královské hry šachové. Tak, že smyšleně převrátil vesmírný prostor kolem středu mezi vzdáleností svou a KUKAR ve vesmíru, a dostal se okamžitě na pomyslnou fantazii, stejně tak jak hmotnost planety zvedá její obvodovou rychlost a gravitaci do doby dračího řádu KUKAR na planetu draku stejnojmennou KUKAR, velikou a podobnou jak planeta stálosti Saturn.
Zde SEQUIX do této hry královské, šachy je vržen. Zde na začátku zlatá plamená žlutá slova na světle stříbrném bílém pozadí se zjeví SEQUOR SEQUIX IMPERATA SPLENDOR LANCEA KUKAR.
Takové tajemno záhadné, jak tajemný je SIMIK.

Tu báseň tato ho děje tohoto vrhá:

Somračka

Já celá léta somrajdu chtěl,
až na vánoce jsem jí obdržel.
Já dobře se zas mít,
když somračku mít.
Krásný střih má somrajda mít.
Ona na gasmasku konstruovaná je,
zelenou barvu se tu matně směje,
jak při šachu matování euforií se hraje.
Mimikry své nahodit,
v mnoho podob, jak šachy se tak naladit.
Se somračku rozmilou být.
Kouzla v ní se odevřít.
Somrajda plná tajů zase,
do ní šachovnice s šachovými figurkami nastřádá se.
Kouzla své ona vydává,
šachovnice se rozmotává,
figurky na ní postavit se jdou,
a zapas svůj tak dovedou,
bez oddechu šachy se tak hrajou.
Euforie z toho míti,
jak figurky z šachu v životě se bítí,
s ničim se nemazliti,
provždy problémy vyřešiti,
jen protivníka matovaní,
je nejlepší řešení.
Nikláky a véjvar ze somrynku mítí,
jak pavoučí nohy bída ven odejítí,
štěstí tak objeviti.
Šachy se tak hrají,
euforie nám tak dají.

V pěšce se on za chvíli změní.

ŠACHOVÝ PĚŠEC

Pěšec poslušně a trpělivě ve hře šachové vyráží vždy přímo vpřed,
aby s nepřítelem se utkal a vyřízl ho jak hnusný vřed
a boj svůj vlevo a vpravo vpředu i mimochodem (en passant). zmůže,
někdy do poslední řady na šachovnici se domůže,
proměnit se tam v jinou figuru šachovou může.

V množství pěšců je síla jejich.
Kouzlo poslední řady proměnných,
povýšení ve vyšší figurku je vábí,
když svůj boj ve středu šachovnice svádí.

Tak je vtažen do hry královské tj.šachové. Jeho jmeno je zde SEQUIX.
A již nyní SEQUIX na 64 polí šachovnice stojí, v této jeho době KUKAR, kam sen ho vtáhl, kdy jen lahodnou silu elixíru nesmrtelnosti kamene mudrců draka věčný nápoj pitného zlata z kouzelného kotle dává, se odehrává tato legenda.
Znovu zde jeho děd coby král v partii při šach-matu umíral a svěřil SEQUIXI tajemství moci tvoření a obraz svého hradu a řekl: "Kamenný stolec moc v žití dává a skrze něj se vše řídí. Víra v něj Tě naplní silou, která k žití vede. Následuj mně a nástupcem mím se staň, ale nepříteli mat dej. Najdeš-li hrad, budeš šťasten. Kamenný stolec moci na tě čeká, pro intronizaci Tvou.
Na kamenném stolci může sedět jen ten, který milosrdný k svým věrným, ale tvrdě spravedlivý k zlým cizákům.
Nyní pěšcem jsi a trpělivě na svůj osud čekej, jak na začátek hry šachy, při partii pěšec na svůj první tah čeká, až bude čas a já zde již nebudu, přítel tvůj nejvěrnější tě v první až poslední tahy naučí tak, abys dračí mág byl a jak ve hře šachové přežil a zvítězil.
Uprostřed naši milé maličké zemičky je tento hrad, který jsem založil na vysoké skále v ostrovu, který uprostřed řeky dravé, jak drak je, jmenuje se DRAKOBURG, mezi skalisky blahořečených hvozdnatých hor, je to země hlubokých lesů, řek, močálu, zvěře a ptactva. Tato země je jen naše. Hrad DRAKOBURG byl založen, jak sila tisu uprostřed křenu roste, kdy kopí korouhevního pána mocnáře říše KUKAR jeho založilo. DRAKOBURG je střed v této říši dračí báječné KUKAR. DRAKOBURG CAPUT REGNI.
Jsem totiž jeden z mnoha strážců, ten, jehož určil suchý dub, jehož listí mě určilo, jehož suchá studánka mě svlažila, ten k němuž jen DRAQIX tj.černý drak, až ve zlatého se změní a s korunou naší může, tam na vysoké hoře se skalní síni.
Tam, kamenný stolec mocí KUKAR zní,
ale jen svého vládce k sobě zve nyní.
Ploditel má sílu v plození.
KUKAR je symbol dobra množení,
protože je dárce dobra v rozmnožení.
Největší pocta je být rozmnožitel po všechny časy, věky věků.
Ploditel je tudíž rozmnožitel.
Tudíž rozmnožitel je PLODIL.
V kolébce hor leží to líbezné údolí mezi třemi kopci. Zde lze žasnou nad jeho klidem, jeho lesy a životadárným zřídlem. Ten pramen uzdravuje nemocné a je to pramen života, klíč k mladické dospělosti věčnosti. Zlo zasypat by ho chtělo a nic s tím nezmůže, protože zlo se utopí v hojnosti dobra. Likvidace zla je konání dobra. V plodnosti je věčnost.
Strážcem KUKAR může býti ten, který dračím mágem je a umění hry šachové tak zná. Dračímu mágu draci, monstra, obludy, nestvůry a jiné bájné zvířata jeho říše slouží a znalosti v šachu ho učí.
Každého draka, který má čtyři pařáty heraldika nazývá někdy saň. DRAQIX silný a oddaný svému království je, on pevně braní vlast proti zlým cizáku všem. Jeho zbroj drápy a zuby trhají nepřátele na věky. Jeho výmluvný jazyk, hlas k povzbuzení i hrůzu budí. KUKAR toť moc, jenž má a chrání národ náš. Hrdě on na hroudě stojí, nikomu z zlých cizáku ji nepřenechá. Tolik šrámu od nepřátel si vytrpěl a přesto nad nimi zvítězil a žaludek svůj jejich těly včetně jejich vnitřnosti nasytil. Plameny svými nepřátele své usmažil. Vody v řekách v krev mění a v krvi zlých cizáku co ho ohrožují se brodí.
Moc kamenného stolce chrání červení draci, jež heraldika zve saně, pročež oni čtyři pařáty mají. Červení draci všude jsou ohněm ohlašováni. Oni plamínky svoje v plameny promění a zlé cizáky v nich vždy usmaží. Oni, když přijdou bílí den jasný nastává a moc svou tak rozdává. Jen saně tj.DRAQIX a červení draci určí kdo na kamenném stolci sedět bude neboť SEQUOR SEQUIX IMPERATA SPLENDOR LANCEA KUKAR. Černý drak velmistru dračího řádu KUKAR slouží, červení draci jeho chrání a zelení draci střeží.
Dračí jazyk v nepříte vletět umí, pak se pevně rozevřít a trhat zpět vnitřností z něj rvát umí. Stejný tak ocas šípovitý jeho je. Jak sekera seká či jak harpina boda a rve. Dračí jazyk, jak ocas malý je, tak dračí ocas trhat taky jak harpuna umí.

SPLENDOR IMPERII MYSTICUS je věčné světlo pravdy skvělé vznešenosti.
Važ si stáří neboť i ty budeš stár, vychovávej mládí neboť i ono bude vychovávat. Rozmnožuj se, jen v tom je věčnost a cesta k přežití. Čím víc nás bude, tím líp. Množ se jak předci Tvoji a potomci Tvoji, ať dal se množí, ať řady naše se neustále zvětšují.
Tys potomek i předek zároveň.
Víno, pivo, děvče hezké to jsou dary naší země hezké. Dokud je život je naděje. Zločinnosti se zabraní likvidací všech zločinců, proto jejich likvidace není špatnost ale blaho. Kdo nelikviduje zločince koná zlo.
Nevšímej si Těch, kteří Ti nerozumí, vždyť ty jsi vzdělám a oni ne. Svůj k svému. Blažený je být vzdělán. Moc má konat dobro, koná-li zlo po čase zanikne.
Tví věrní, ať jsou, jako psi oddání Tobě, zlo vyslídí a štvou v divoké štvanici, ale jak metli ho navždy vymetou.
Posvátný diamantový meč SPATHA GLADIUS KUKAR, jak bič nejvyšší cizáky vyžene, budeš se mít krásně, euforii nastolý a nás tak zla zbavý. Dobro se všude rozleze. Zlý cizáci v prach lehnou.
Važ si památek neboť památky jsou paměť národa. Národ jenž ztratí paměť zaniká. Nejdůležitější je přežít a přizpůsobit se a pak jeli to vhodné vše dělat tak, jak potřebuješ.
To co vede k přežití je vzdělanost, tj.osvícení. Budeš-li vzdělán přežiješ.
To co vede k zániku je nevzdělanost.
Každá dračí mág to zná, moc vždy stojí na třech pilířích ekonomické (hromadění a udržení majetku), bezpečnostní (že nikdo neporuší zákon) a populační (že nás věrných bude stále víc a víc, rozmnožením našich), čím víc nás bude tím líp. Tví věrní se musí míti lépe než nevěrní tobě, jen tak uspěješ. Toť rovnostranný trojúhelník na šikmé ploše. Tři pilíře moci tak ve světě stojí, kdo je zná, ten obstojí, jak rovnoramenný trojúhelník na šikmé ploše. Tyto tři pilíře jsou harmonie síly, krásy a moudrosti (separatio, fermentatio, putrefactio) a to vzdělanost tj.nekonečné láskou-vytrvalost, oddanost, statečnost, poznání, přátelství, vítězství, spravedlnost a harmonii. Nositel této vzdělanosti je rozmnožitel.
1) Populační - na našem území budou žít jen naši potomci, kterých bude stále více, jelikož v plodnosti je věčnost, a přizpůsobivé obyvatelstvo jim podobné, které dodržuje zákony. Proto se co nejvíc rozmnož.
2) Vojenská - každý voják se má a musí mít lépe než jakýkoliv civilista. Za všech podmínek pak tedy z tohoto důvodu vojáci plní ochotně příkazy vládce. Zločince tj.nepřátele vlasti naší oni rádi, pak všechny zničí. Likvidace zla je konaní dobra.
3) Ekonomická - vyšší zisky (tj. ekonomický vzestup-růst koupěschopnost) a vyšší likvidita tj.směnitelnost jejich než u sousedů, majetek a životy bez vůle vládce (tj.zákon-svoboda) nikdo nevezme (majetková jistota). Vždyť zisk, směnitelnost, jistotu a svobodné rozhodování toto sílu ekonomickou tvoří. Tento ekonomický vzestup musí být podložen jednotným a jednoznačným správním rozdělením mocnářství tvého, jak šachovnice pole upořádaná má. V jednoduchosti je přežití, ve složitosti zánik.
Kdo má znalost LEXIKONU KUKAR, ten je dračí mág a dračí řád KUKAR ovládá. Znalost rozmnožitele je jak mimikry, která před zlem ho ochrání a dobro vytváří na cestě do ráje.
Chrabrost je deviza dračího řádu KUKAR.

Rozsej semeno své nejčastěji, nejvíce a nejdále v mnoho žen a dětí nespočet zploď a ty ať dál se množí.
Nejhorší je když se k moci dostanou ti, jenž žijí jen ideály odtrženými od reality to vždy skončí krachem, jen zbabělci se takhle chovají.
Pomáhat člověku nehodnému znamená škodit sám sobě.
Lidé musí sloužit zemi své a ne zem, aby sloužila jim. Kdo neslouží zemi špatně dopadne. Zem je nad vše vlastní zájmy. Každý za své chování je odpovědný, byla mu dána možnost rozvoje a zjevena pravda. Každý si musí uvědomit následky svého počínání.
A nejhorší jsou ti, kteří pod vlivem lživých slibů podléhají zlu a nechají jeho sluhy usadit na naší půdě. Naší povinností je tomu zabránit a dokázat, že jsme hodni zlikvidovat zlo, aby dobro nastalo tj.láska. Láska toť znamení harmonie a krásy i ti, kteří jsou proti tomu toho draci rádi v ohni usmaží.
Dračí řad KUKAR tajemství svá střeží, ale tobě, SEQUIXI nástupce můj rozmilý, je vydá ve formě her strategicko-logických.
Važ si půdy a přírody, kterou máš neboť jinou už nedostaneš. Ty co neznají dobro KUKAR nemají naději ti zanikají. KUKAR dá vzdělanost která vede k přežití.
Nikdy se nevzdávej, nezapomínej a vždy pomsti se za každé zlo, tak aby zaniklo, tím dobro vykonáš.
Znič zlo hojností dobra.
Lidé milují peníze a jiný majetek, ale bojí se síly.
Likviduj zločince a zem Ti pokvete.
Zbav se zlých cizáků a budeš se mít nádherně.
Nejlepší obrana je na území protivníka.
Je rozumné, proto dřív zlikvidovat nepřítele, než on zlikviduje tebe. Nehádej se a nedělej lidé malé příkoří, byli by pak proti Tobě. O dění v našem rodinném kruhu nic mimo něj nesděluj. Vše co řekneš mimo náš rodiny klan může byt použito proti Tobě. Takového nepřítele, znič jednou provždy a nebudeš mít nepřátel. Pak se ze pokoj, radost a hojnost rozhostí v tvé zemi.
Bojuj proti těm, kteří bojují proti Tobě, ty zab, ale nebojuj proti těm, kteří nebojují proti Tobě, těm neubližuj.
Buď milosrdný ke zločincům tj.nepřátelům, nedělej jim malé příkoří ani je nemrzač mohli by se mstít, ale všechny je radši zab. Mrtví nepřítel již není nepřítel.
Nevyvolávej konflikty, ale budeš-li napaden tak se braň a pak všechny nepřátele zab, neboť mrtvý nepřítel již není nepřítel. Kdo vyvolává konflikty vždy prohrává, a přátelé se mu mění v nepřátelé, ztrácí peníze, čas, území, majetek, zdravý a životy svých věrný i svůj.
Nad nepřítelem během bojů než zvítězíš, měj pokud možno: převahu, překvap ho, útoč stále na něj a úspěch nad ním měj, pak lépe ho porazíš.
Za porážku si může každý sám. Vítězství je dosaženo schopností vítěze a neschopností poraženého, proto buď vzdělán.
Nevěř zlým cizáku, o nic se jich nepros a sám se snaž, ničeho se neboj, vždyť KUKAR je nositel světla pravd dobra.
Pochop myšlení nepřátel, tak je lépe porazíš. V srdci smělost v paži sílu měj. Nepřátel se nelekej a na množství nehleď, protože někdy hustá tráva se seče lépe než bys čekal. Jeden jestřáb mnoho vran rozhání. Majetek zabitých vetřelců, vždy náleží celý osvoboditeli, tj. tomu kdo se zaslouží o jejich zničení.
Cizáky, jenž žijí mimo tvou vlast jsou přátelé k něm se chovej přátelský a cizák, jenž do tvé země vleze a zlo páchá je nepřítel,toho zab nebo vyžeň, protože zlý cizák s zlým cizákem se v naší zemi ve špatnostech spoji a našinec i ty před nimi neobstojíš. Zlý cizák není našinec. Tyto cizáky v naší vlasti bij, zabij, neživ. Nejlépe hnátami jejich zúrodníš šíré lány a po jejich lebkách se postaví most po kterém se přichází a usedá pevně intronizací na kamenný stolec (THRONUS).
Mocnář opásán posvátným mečem, který ovládat umí, ten jež na kamenném stolci sedí, moc jeho, stříbrným pečetidlem, pečetí bulou zlatou (BULLA AUREA) se světem spojí.
Jsi-li v menšině nikomu nic o svých záměrech neříkej, v ústrani a v tichosti pracuj na svých záměrech a pokus se nikomu nezavdat příčinu v útoku na sebe. Když pak budeš ve většině můžeš vše jak chceš realizovat.
Sleduj, slyš co se kolem tebe děje, ale ty co neznáš těm nic nesděluji o svých záměrech.
Z prohru si muže každý sám, ale vítězství tvoří poražený svou neschopností a vítěz svými schopnostmi. Nevšímej si těch, jenž Ti nerozumí, vždyť ty jsi vzdělán a oni ne. Tvé pokolení bude navěky, nepřátelé zaniknou protože:
Svůj k svému. Blaženost je být vzdělán. Nejlepší vítězství je když nepřítele učiníš přítelem, ale zlý cizák, který ti vlaze a zlo páchá do naší země je vždy nepřítel, ten nikdy nebude přítel. Nevzdej se nikdy.
Každý domov, když má svého hada hospodáříčka, tomu se bude dobře dařit.

Železem orej, abys neměl hlad a železem braň, aby Ti nikdo nevzal úrodu.
Nech svobodu mysli, neupírej nikomu jeho názor.
Nežij sám. Sám mnoho nezmůžeš. Žij ve společenství a zmůžeš hodně. Snaž se vždy nevýhodu změnit ve výhodu a pak nemáš problémy. Nejvíc se však lidé zlobí, když jim bereš iluze, představy a názory a proto jim je nech. Tolerantní buď. Tys vzdělán a oni ne.
Budeš-li jim iluze, představy nebo názory vyvracet za rovné sobě je určíš, čas svůj tak promarníš a v zánik vejíti můžeš. Pamatuj si, že jen nevzdělanec útočí do vlastních řad. Když se něco roztříští tak začni znovu.
Naše síla vlast, naše vůle zákon. My byli jsme a bude. Moc KUKAR nedá zahynou nám i budoucím.
Zde vejce dvě kulatá máš, devět dní ho nos pod levým ramenem a první věrný se ti vylíhnou.
Nezapírej svůj původ a hrdej na něj buď, jen tak si silný. Drž víru svou, ten kdo ji ztratí, ten zaniká. Až Ti bude nejhůře, bude ti v bouřce chaosu pomoženo. Pamatuj toto heslo, na nějž se tě jednou zeptají a jehož síla je nekonečná. "Člověk chce žít v míru, ale bojuje, aby měl moc, přesto zemře". To je síla kamenného stolce, kdo ji chápe a ovládat umí, ten na něm sedět může.
Téže noci byl děd znovu umřel - tj.povolán na druhý břeh k jeho předkům. Tak jak v matu král a celá jeho armáda končí. Jeho tělo SEQUIX řádně v celku pohřbil, proto že tak je správná úcta k mrtvím.
Jedna partie v šach-mat tak končí, na další se však čeká a za chvilku začínat bude.

Vždyť šachy nekonečnou hrou tak jsou. Nová hra tu bude a figurky šachové zase na výchozí pole své tak spějí. SEQUIX, jako pěšec teď tu stojí, na začátek tahu čeká až vpřed postoupí o dvě či jedno pole.
Tu stále SEQUIXE čeká trpělivě, jak pěšák na svém poli. Jak tahy v šachu letí i tak tu jeho léta letí.
Po devět dní SEQUIX nosil 2 vejce po levým ramenem. Devátý den se vylíhl plivník a šotek, jeho první věrní služebník, dvojice tak sehraná jak ROD.
Plivník je malý ohnivý draček ZMOK či černé zmoklé kuře ZMEK podlé své nálady, který umí léta.
Zato šotek je skřítek trpaslík plešatý s dlouhým vousem a dlouhými vlasy až na záda.
Oba půl sáhu velicí jsou. Plivník a šotek, oba oddáni věrností SEQUIXI jsou. Plivník a šotek sedávají s oblibou SEQUIXI na pleci, jako jeho dědci, chrání ho a pomáhají mu. Plivník a šotek oba jsou tak sehraní jako, kdyby jeden byli.

Léta plynula, SEQUIX se stal jinochem a vyučil se kovářem, vorařem a pivo vařiti i dřevěné uhlí v milíři si tvořit, od přítel svého plivníka a šotka domácího, kteří jako jediný s nim žili. Byl trpělivý, jak pěšec na šachovnici, který do posledního pole dojít pomalu, ale jistě může, když příležitost má.
Pracoval na poli svého děda, které mělo na kraji lísky. Lísky se jednou ratolestmi zazelenají a plody vydají a tak pole zlatými klasy oplodní.
Pracoval s pluhem na poli až do noci. V té noci byla bouře chaosu. SEQUIX se vzbudil polekán.
Tak začalo SEQUIXE fantastické dobrodružství, jak tah pěšce o dvě pole, do dračího světa báječným bájných zvířatům i tvorům jiných.
Po duhovém mostu se snesl DRAQIX, tento veliký mohutný ohnivý drak.
SEQUIXE před sebou měl DRAQIXA, tvor kterému v cizině říkají drakon čili dragon nebo taky draco neboli dracon tj.po našem drak, který má čtyři nohy a v heraldice se mu říká saň.
Byl to starý časem, ale mladý silou tajemnou tento moudrý had se čtyřmi nohy, netopýřími křídly, na hřbetě s mohutným hřebenem, které přechází až na dlouhý ještěrovitý ocas, který dvě vysunovací silné a pevné kočičí bodné a sečné čepele, jak sekery mistra popravčího, má.
Saň se mu však říká jen v heraldice, ale protože byl celý černý a proto se mu taky říká DRAQIX.


DRAQIX mu řekl: "Neposuzuj nikdy podle jak kdo vypadá, ale podle toho, jak se kdo chová. Pamatuješ na svého děda?" .
SEQUIX řekl: "Ano. Řekl mi, až mi bude nejhůře, bude mi pomoženo přítelem, jenž bude hrůzostrašný, ale spravedlnost bude sila jeho."
DRAQIX řekl: "Tvůj děd byl poslední strážce KUKARU a ten byl ukraden Levulanem pyšným. Chceš nám pomoci, najít Drakoburg a získat KUKAR?"
SEQUIX řekl, že jim chce pomoci.
DRAQIX pravil: "Ale abych ti uvěřil, řekni heslo, které znám jen já a ty." SEQUIX usedl a nakreslil holubici, dva zkřížené meče, korunu a lebku s hnáty a řekl: "Holubice - člověk chce žít v míru, dva zkřížené meče - ale bojuje, koruna - aby měl moc, lebka s hnáty - a přesto zemře."
DRAQIX pravil: "Nasedni na mně i s plivníkem a šotkem". Plivník a šotek jako dědci si sedli na SEQUIXOVU plec. SEQUIXE nasedl na DRAQIXA. DRAQIX s SEQUIXEm, šotkem a plivníkem vzlítli do oblak.

Letěli celou noc až do rána DRAQIX s SEQUIXEm, plivníkem a šotkem letěl dlouho a dlouho až dorazili večer na horu převysokou skalnatou s dubem plným suchého listí. Byla to nejvyšší hora z tří dračích velehor.
Přestože jsou to velehory velevysoké a silně skalnaté, na jejich vrcholu je hezky a mikroklima je zde příznivé pro tajuplné záhadné stromy. Na každé ze tří těchto velehor byl jeden kouzelný tajuplný zázračný obrovitý strom.
Byla zde suchá studánka, která čekala až naplní se vodou svou, která jak smetanové mléko chutná tím pramenem života. Pod dubem je posvátný kamenný stolec, který nikoho k sobě nepustí, aby zahalen prohlednou bublinou neproniknutelného, kterou jen spravedlivý po mostě dobra projít může.

SEQUIX se DRAQIXA zeptal: "Jak vše vlastně začalo."
DRAQIX mu odpověděl: "Ty můj milý brachu, vše začalo dědem Tvým. On KUKAR vše stvořil díky DRAKOBURGU a to takto."

DRAKOBURG

DRAKOBURG je místo zrození KUKAR.
Kdys děd mlád, jak SEQUIX byl, tu fantazii KUKAR zrodil. Tu šachy hrát se učí. Když on tahy šachových figur zná. Tu silou šachu poznat se mu dá.
Ta sílu krásná strategická i logická v taktiku ho učí. On touto silou čarovnou, jak esenci vonnou má. Jak velmistrem se státi, když nyní vpřed znalost v šachy má. Osud ve svých rukou má a mysl svou nekonečně má.
Mysl nelze díky tomu zastavit. Tak jak moc z dubu prastarého, kouzlo silu má tu fantazie jeho, jak znalost šachu zrodila silou kouzelnou může. Když pronesl tyto slova:

Likvidace zla je konání dobra.

O pravdě není nutno diskutovat, buď oponenti říkají to samé, tedy pravdu, pak je to zbytečné, nebo něco jiného a pak je to lež.

Slova nečiní činy, ale činy činí slova.

Každá komunita je tvořena bratrstvím dovnitř a obranou proti vnějšku.

V jednoduchosti je přežití, ve složitosti zánik.

Motto: Není nic cennějšího na tomto světě,
než milovat Hospodina,
pak ženu a
pak Český stát.

Tam je ten kraj, o kterém jsem snil

Tam, kde Krčín stavěl rybníky,
tam, kde kolem Třeboně, dominují seníky,
tam, kde Petr Vok žil,
tam, je ten kraj, o kterém jsem snil.

Tam, kde Kleť se tyčí nad krajem,
tam, kde domky se krčí pod hradem,
tam, kde Vilém z Rožmberka žil,
tam, je ten kraj o kterém jsem snil.

Tam, kde u Klášter II. bunkry v boj roku 1938 zní,
tam, blízkost války tehdy, smrti možná zvoní,
tam, jak krátce kdys, vše změnit se může,
tam, jak dnes připomenou leckdo po letech si to zmůže,
tam, díky nadšenci, vše připomenou se to může,
tam, euforii, tu inspiraci pohodovou, v bunkru rozmilém lze tak nabýt,
tam, muzeum skvělé té doby v paměti lze euforicky vrýt,
tam, euforista v bunkr svém skvěle žil,
tam, je ten kraj o kterém jsem snil.

Tam, kde kolem Strmilova jsou řopíky,
tam, vůkol rozmilé rybníky,
tam, krásu klidu v lesích nabyl,
ten, který o tom snil.

Vpřed

Jak růže květ, který neopadá, já lásku v srdci mít,
já úderňík se jdu směle bít a zvítězit,
já boží bojovník jdu boží vůli nastolit,
já Čech svou vlast v úctě budu mít,
já se jdu rozmnožit.

Teď

Život pozemský je jak rosa ranní,
chvíli je a pak už není.
Na Hospodina teď pomysli,
o životě rozmysli.
V něm je však prostor i čas,
ale přece on je i v nás.
Láska jeho je, jak nádherný vodopad řeky silné.
Láska to je oáza na poušti prázdnoty plné.
On světlo mocné,
jak vnady ženy krásné.
Kdo proti nám, když on je s námi,
no přece zlo, které stvořil,
aby nás jeho likvidací k dokonalosti vedl a dobro vytvořil.
Český stát byl, bude a je.
V plodnosti věčnost je.

Děd tak tyto slova pravil. Mocná sila ducha jeho, zde hrad svůj, tužka jeho na papíru tvoří. Tu obrázek hradu hezkého se jeví. Tu fantazie v jeho svět ho nese, hrad již stojí, kde draci a další bájná zvířat svého pána rádi mají.
Tak z moci znalostí jeho, on stvoří si svět pro potěchu svou, mysl jeho v hradu tom již nyní má. Světu svému jméno již dal, vznešené to slovo nové KUKAR, je to říše nekonečná šťastna jeho. Z hradu již říše KUKAR se rodí.
Hrad zde nejdřív stvořil symbol KUKAR a z něj, pak vše ostatní vzejde. Tento svět KUKAR on má, a již KUKAR zplodil sušky vajec kouzelných.
Z vajec báječná bájná zvířata se až přede jejich čas vyklubou a světa svého okrasou budou, aby se všemi podělili o blahou dobrotu svých srdcí. Již vyklubal se první je to DRAQIX, za ním červení draci, pak zelení draci a ostatní báječná bájná zvířata za chvíli.

Pak zrodily se ve stínu KUKAR strategicko-logické hry i vše ostatní, ale to již KUKAR nám to popíše.
Děd hlavou čili náčelníkem draků je, protože velmistrem dračího řadu KUKAR se tak stal.
Dech draků pána jejich oblaží, když dračí řád KUKAR je a s radostí své dobrodružství vypráví.
Děd zvaný KUKARIX byl po všechny časy rozmnožitel říše.
Tak zrodila se moc KUKAR, jež zastavit nejde, na tomto dračím hradě, po dracích je pojmenován vznešeně a milostivě DRAKOBURG, před dávnými bájnými věky, pro něj dávno tak, jak lidé šachy dlouho hrají. DRAKOBURG je sídlo říši dračí báječné KUKAR.
Dračí řad KUKAR tajemství svá střeží, ale jen svým věrným milosrdně spravedlivým je vydá, ve formě her strategicko-logických.
Děd je zeměpánem mocnářem rozmnožitelem dračí říše blaha dobra KUKAR.
Mýtický DRAKOBURG je sídlem dračího řádu KUKAR, uprostřed říše blaha dobra KUKAR.
Již existuje v světě našem právě zrozený KUKAR.
Symbol dobra množení je euforii zplozený KUKAR.
Dárce všeho dobra je KUKAR.
Po všechny časy rozmnožitel říše je držitel moci KUKAR.

DRACO CASTELLUM dračí hrad je DRAKOBURG.
Centrum dračí říše je DRAKOBURG.

Tolik o zrození DRAKOBURGU.



DRAQIX k SEQUIXI dál pravil: "Nyní děda svého nahradit můžeš. Nástupcem a dědicem svého děda můžeš se tak stát. Nyní pěšcem, když jsi, vpřed jsi šel. Zde máš kopí, coby symbol korouhevního pána PANNIERHERR. Tys náš korouhevní pán. Neboť mi jsme si tě za pana našeho zvolili tak, jak ti před tebou tak i ty po tobě tys jeden z nás. Jen jeden korouhevního pána je, tak jak je jedno toto kopí neboť je jeden ho držet může. Kopí toto nemine cíl. Jeho stříbrný hrot vydává skvělou báječnou bájnou kouzelnou záři, aby dovedl vstup do báječného bájného euforického světa. Kopí záře věrné sjednotí, vede, ovládá a k vítězství povede celou říši držitele kopí. Jeho stříbrná záře vzdělanost ven provází. Ve vřavě korouhevního pána značí, neboť kopiník své vojsko vede a nepřátele v prach promění. Teď si míru obrana. Ten kdo kopí drží, ten dřímá otěže vlády, ten jehož slovo je čin."
Na kopí bylo napsáno drobnými hezoučkými perlami "Likvidace zla je konání dobra". Text byl ohraničen na začatku i konci kapkovými kříži.
Dál DRAQIX pokračoval: "Když kopí je míru obrany, jeho věrní se promění v čeleď kopí. Zde máš štít bez znamení, který tě v boji ochrání, rány nepřátel zachytí. Štít je bez znamení, to si vysloužit musíš. Kopí i štít z tisu pevného je, jen tak hrad svůj pevný budeš míti. Až přijde čas kamenný stolec pustí spravedlivého a milosrdného vládce, aby sedět na něm mohl, tu stolec tak za mocnáře světa našeho toho prohlásí."

SEQUIX pěšcem byl a vpřed se tak dostal, jak pěšec při hře šachové dostat se nejdál může o dvě pole, tak pěšec při prvním tahu na šachovnici letí. Vstoupil on dále v této královské hře. Za chvíli boj ho čekat bude, jak šikmo vpřed pěšec brati může.
Zde v stínu dubu přespali.

Další den DRAQIX s SEQUIXEM letěl dlouho a dlouho až dorazili večer na převelikou skálu, která byla ostrovem uprostřed dravé řeky s velkou lípou. Lípa byla v květu a bylo na ní mnoho velkých včel, které ji opylovali.
DRAQIX a řekl: "Ty staň se dračím mágem a nic tě nepřemůže. V jednotě je síla. Pamatuj, že vlast tvá je jako tato lípa, jenž mezi větry a skalami roste a od nich je ohrožována: národ je jako zlaté včely, jež opylují strom tento. A pamatuj si, že jen ten je dobrý včelař, který ničí pirátské včely, svým včelám dá jíst a jistotu bezpečí a dobrého zacházení, pak i med je. Vždyť toto je zem medonosné včely, oplývající mlékem a strdím. Včelař, jenž to nedělá, toho včely ubodají. Toť vše, neboť to jest pravda. Pravda vítězí a lípa vlast se stane silnou a krásnou, když dobrý včelař je."
DRAQIX mu dal ochutnat med od těchto zlatých včel. Byl to med neomezené fantazie. Tím tato fantazie vstoupila do SEQUIXE, protože fantazie to je základ pro cestu vpřed a tu SEQUIXE jako dračí mág potřebuje. SEQUIXE tím že pozřel tento dračí zázrační med se je branou do umění THEURGIE rozumět řeči všech tvoru a rostliny v tomto báječném bájném světě dračím. Tento kouzelný med tedy umožňuje rozumět báječným bájným zvířatům a tvorům a rozmlouvat s nimi jde. Navíc pokud vládce DRAKOBURGU kopí zázračné má, a k tomu ještě světlo SPLENDOR, tak své věrné telepatyjí, jak tělo své ovládá.
Med byl moc dobroučký a slaďoučký. SEQUIXOVI med moc chutnal. Tento ostrov lípou a včelami je kouzelní ostrov jenž určí, každému jeho budoucnost. Tyto kouzelné včely zde každému spořádají jeho osud. SEQUIXE a DRAQIX zde ve stínu vonné vůně lípy přespali.

Další den přiletěli na popravčí vrch s jasanem, kde čekal kat, jenž pána neměl. Kat řekl: "Chceš-li bojovat, musíš vědět i to, jak tě můžou zabít. Proto, abys zvítězil je třeba pokud možno se vyhnout ozbrojenému boji. V případě že ho budeš muset míti, tak měj nad nepřítelem převahu, překvap ho, útoč a neustale měj úspěch, pak zvítězíš."
Kat ukazoval SEQUIXI, jak ho můžou poranit a zabít. SEQUIX tak pochopil, že vyvolávat konflikty nemá smysl, ale jen obrana a jedinou účinnou obranou před útočníky nepřátelskými je jejich smrt. Kat, tento mistr popravčí, znalec práva útrpného, pak SEQUIXE učil umění vojenskému, jak válčil nejlépe. Kat ho výborně naučil umění válečnému, aby věděl to, co čekat může. SEQUIX dobře poslouchal, učil se to a dobře si vše zapamatoval, tuto cestu vedoucí k přežití.
Pak kat s DRAQIXEM řekli: "Zítra si Tě vyzkoušíme".
U jasanu rostlo kouzelné kapradí SELAGO poznání.
Než ale usnuli, tak si zahrál SEQUIX a DRAQIX hru KONQUIX, RONSIN, WIKEB, WIBEB, WIK, BEWIK, KEWIB, WIQUW, WIBEW, KABEW, AWEK a SIKAW.
Všechny KONQUIX, RONSIN, WIKEB, WIBEB, WIK, BEWIK, KEWIB, WIQUW, WIBEW, KABEW, AWEK a SIKAW tyto hry DRAQIX naučil SEQUIXE.
Pak ve stínu jasanu přespali.

Následující den mu DRAQIX řekl: "Věř mi a nic se ti nestane".
Kat poručil: "Polož hlavu na špalek." SEQUIX tak učinil. Kat se rozmáchl popravčím mečem, na němž bylo na jedné straně napsáno "Nešťastníkovi přeji život věčný", na druhé straně "Pán poručil a já krvavou mstu vykonal." Těsně nad hlavou se meč zastavil.
Kat řekl: "Zkoušku jsi prošel a strach jsi potlačil. Tys můj pán. Zde máš mapu Semánského pralesa se svými krásnými bukovými a jinými lesními porosty a stříbrné klíče od svého Drakoburgu. Semánský prales je tvoje Patrimonium Fideikomis (dědické svěřenectví) po dědu tvém a tys Nobilissimus jeho.
Stříbrné klíče a zlatý klíč to dohromady jsou zeměklíč, k všem částem hradu Drakoburgu tvému. Až přijde čas, ty zlatý klíč obdržíš, až připravený ty na výborného dračího mága budeš.
Dál Ty musíš jíti sám či jít a vez se na těch co se cestou k Tobě přidají. Vyznáš-li se v mapě, dorazíš k řece Osudu v místech OLŠOVIN, kde tě čeká mořský lev a pamatuj, že čeká jen jeden den. Než však se s námi rozloučíš na cestu se posilni. DRAQIX tě odnese na místo odkud se přichází do naší země, abys prokázal že do ní vstoupit sám bez pomoci můžeš."
Saně, kat, plivník, šotek a SEQUIX nalovili ryby a v jeskyni si je vyudili. Bylo to, jak v udírně DRAQIX štolou vydechovala svůj oheň. Rybičky byly po vyuzení moc dobré. Z části rybiček udělali výbornou polévku uchu. To se dobře najedlo všech pět.
SEQUIX zanechal zde plivníka a šotka.
SEQUIX se s katem, šotkem, plivníkem pak rozloučil.

SEQUIXE nasedl na DRAQIXA a ten ho odnesl do oblasti Písčitých skal za hranice Semánského pralesa.
Zde DRAQIX k SEQUIX praví: "Máš-li zájem o říši dračí, ty nyní sám svobodni se rozhodni zda do ní vstoupit ráčíš. Kus říši dračí ukázal jsme ti rádi. Já s tebou se loučím."
Zde ho DRAQIX zanechal.
SEQUIX svobodně rozhodl, že v říši dračí vstoupí a dál šel sám, ladným krokem šelmy.

Oblastí písčitých skal začíná země RAPRUS.
Teď však je to jak v hře šachové pěšec, kdy jediný pěšec braní mimochodem (en passant) svým oklamat nepřítele svého muže, aby vpřed šikmo na pole za jeho polem vstoupil.
SEQUIX prošel zemí písčitých skal, kterou obývají lidé mozaikový, kteří vypadali jak skřeti. Žili tam jako tato zem jejich nebyla a ničili krasu a přírodu tyto mozaikový lidé. Aby SEQUIXE šel dál musel projít písčitými skalami. Barevní jak nepestřejší mozaika včech barev byli mozaikovci. Nafoukaní byli mozaikovci, mysleli si že nejlepší hospodáři jsou oni, ale na co sáhli to zničili byli to hnusní tmavý skřeti s ocasem zakončeným rukou. Mozaikovci na pravé noze měli kopyta a na hlavách rohy. Své neúspěchy lživě si pak jako úspěch vyložili a stále hráli hazardní hry. Hazardní hry jsou zlo, jež vede rychle k záhubě, protože na náhodě se zakládají a majetek tak prošustrují. Svůj majetek mozaikovci ve hrách prohrávali, oni v chudobu tak spěli a stále nad tím lamentovali. Dobře jim tak.
Zde objevili jejich zakletí, že na skalách bylo napsáno "Odvážnému přeji a chamtivého schlamstnu". Mozaikový lidé se dovnitř vrhali a bohatství si vzít chtěli a o ně hry hazardní hrát chtěli. I mozaikovci ho chtěli okras on však se nadal, jim se štítem ubránil, kopím propíchal prvního mozaikovce na něj útočícího, tu náhle, tyto pohyblivé skaly ostatní mozaikové lidi pohltili a jeho SEQUIXE ne. Když SEQUIX procházel jemu se nic nestalo. Skaly se pak v MOLOCHOVIČE-sedmihlavou opičí příšeru s deseti rohy proměnily a zmizely. Tu SEQUIX děkoval a pochopil, že víc než peníze pro hazardní hry a pro osobní mamon je přátelství, které tvoří jeho společenství a šel k dědovu Drakoburgu dál. Hazardní hry vedou do záhuby.
Tak stanul před velkou kamennou zdí z ozdobných kamenů za níž je ukryt Semánský hvozdný prales, kde převládajícím porostem byly bučiny.
Celý Semánský prales prastarý je svých pevninských hranicích obehnán velkou kamenou zdí, mohutným to valem, za nímž skrývá svá tajemství, je jak praobora prahvozdu praboru pohody, klidu a ticha převeliká. Jen na hranicích Písčitých skal má bránu pro pěší vstup do něj, v podobě kamenné pohyblivé zdi-brány. Sotva SEQUIX k této zdi přišel sama se tato ze před ním otevřela před chrabrostí mocí jeho kopí. Jakmile vstoupil hned se zase zacelila kamenná zeď teté obory prahvozdu Semánskýho pralesu. Tato kamenná zed ve svém nitru chrání prahvozd prabukovic mohutných.
V Semánskýho pralesu rostou prastromy prastromoviči nejstarší žijící prabučiny mohutných stromů prabuky a jiný v tomto fantastické dračím světě. Jejich mohutnost se rozkláda do vyše i šíře značně.
Čistota jeho myšlení mu umožnila, aby jako spravedlivý držitel pravdy vešel do země svého hradu DRAKOBURG, když ten ho za svou kamenou zdí dovnitř pouští.

SEQUIXE přešel hranice Semánského pralesa, země dobra kouzly oplývající, mající obě strany povodí Dračích hor, porostlý temnými hustě temnými i světlými krásným hvozdy, mezi nimiž uprostřed je tajemný dračí hrad kouzelný.

Cesta byla dlouhá 20 mil, trním a bažinami, kopci a údolími hustého prahvozdu tj. lesů velkých buků. V pralese potkal Hejkala. Hejkal je lesní muž porostlí kapradím. Hejkal mu řekl: "Ty se nebojíš jit takhle sám v lese". SEQUIX mu řekl: "Že se nebojí, protože jde za svým cílem".
Hejkal poznal že se jedná o vnuka děda jeho bývalého pána a přidal se k němu.
Ve skalách v rokli, zase potkali fexta, který se k nim taky přidal.

U průzračně stříbrné tůně IASI bukovém porostu Semánského pralesa řečeném BUKOVEC zase potkali medvědodlaka a vlkodlaka. Medvědodlaku se taky říká jinak chlupatec, pro jeho hustý huňatý příjemňoučky kožich. Chlupatec byl plíša veliký.
Ty se rovněž přidali k němu. Kolem dokola rostly obrovské křeny veliké jako SEQUIX. Křeny příjemně voněli.
Chlupatec, řekl SEQUIXI: "Nasedni na mě a já tě odnesu, kam budeš potřebovat."
SEQUIX mu řekl zda by ho odnesl k řece Osud. Chlupatec souhlasil.
SEQUIX na něj nasedl. Vlkodlak běžel před mimi jak bouře divoká a prorážel vzduch i trní. Za nim běžel chlupatec a na něm sedel SEQUIX, fext i hejkal. Běželi jak bouře veliká, jak rychlost světla myšlenek.


K večeru SEQUIX, s fextem, hejkalem medvědodlakem a vlkodlakem, dorazili k řece Osudu v místech OLŠOVIN. Zde potkal mořského lva, mořského koně tzv.Kelpie, mořského jelena (tj.ryba s parožím a přední polinou těla jelena) a mořského kance (má pařaty orlí), jenž ho naučí vydržet tj.trpělivosti. Všichni čtyři byli stříbrní se zlatou zbrojí. Zbrojí se vždy u bájných zvířat míní ploutve, zuby, jazyk, drápy, kopyta apod.




Ti čtyři vytvořili dohromady TRIPOLANTIOCH. Je to spojení 4 ploutvatých báječných bájných zvířat.TRIPOLANTIOCH je symbol vytrvalosti. TRIPOLANTIOCH je ve tvaru čtyři meče ověnčené olivovou ratolestí ve kosočtverci. TRIPOLANTIOCH ovládá moc vody. Jeho zdrojem moci je voda, jak meče si vynutí respekt.



Mořský lev se uklonil: "Jsi můj pán, protože se vyznáš v mapě a neztratil jsi naději. Odvezu Tě kam chceš."
SEQUIX se zeptal: "Znáš můj Drakoburg?".
Mořský lev odpověděl: "Znám Drakoburg tvůj, na něm tě již čekáme. To Patrimonium Tvoje. Přišla doba ostrá, jak zkřížené meče, aby hojnost dobra zlikvidovalo zlo. Přátele si vybírej mezi poctivými"
SEQUIX si vlezl na mořského lva, jehož huňatá a měkoučká hříva ho hebounce teple hřála před ledovými spršky vody.
Fext, hejkal, chlupatec a vlkodlak si nasedli na mořského koně, mořského jelena (tj.ryba s parožím) a mořského kance.
SEQUIX, fext, hejkal, chlupatec a vlkodlak i celý TRIPOLANTIOCH jeli proti proudu po tři dny:
Čtvrtého dne ho dovezl mořský lev k DRAKOBURGU. DRAKOBURG byl ostrov obtékán řekou, byl na vysoké hoře uprostřed bučin a sosen hvozdnatých Dračích hor, uprostřed velkých tajemných prahvozdů Semánských pralesů.

Pak šel SEQUIX k mostu z levého břehu vedoucí na ostrov DRAKOBURG, přes řeku, jak pěšec přímo může. Řeka zde tekla prudce peřejemi jak síla draka a 4 stran obtékala ostrov, který vysoký, jak pilíře do nebes a na vrcholu hrad tam byl. Dvakrát spirálovitě kolem skaly strmně se cesta na vrchol k hradu DRAKOBURG vine. Toť DRAKOBURG.
Dole pod ostrov řeka v jezero se měnila, zde vodník žil.
Z jezera vody dal DRAČÍM VODOPÁDEM tekly tak, jak po nich SEQUIX přijel na svém mořském lvu v čele TRIPOLANTIOCHU.

Zde v jezeru vodník hastrmánek zelený mužíček v zeleném fráčku a červeném cylindru s barevnými pentlemi. Vodní se o vodu staral a měl radost že vnuk pana Drakoburgu se jim vrátil. Vodník ho znal z vyprávění jeho děda, který mu o něm často vyprávěl.
Vodník se stará o jezero a měl zde hezké hospodářství plné hrnečků s dušemi zlých osob. Vodník s oblibou sedával na staré vrbě na skalním ostrově DRAKOBURG, či vrbach pravého i levého břehu, nebo jezdil na svých štikách nebo sumcích.
SEQUIX ho potkal a vodník tento hastrmánek mu přál mnoho zdaru.
Název jezera pod DRAKOBURGEM bylo DRAČÍ JEZERO.

Kousek dál v močálu, který byl na pravém břehu řeky, byly bludičky-bahňáci neboli světýlka. Bahňácí byli amfoterní hmoty slizouni velicí, kteří umějí v různé tvary se proměnit.
Bylo to velké blato DRAKOBURGU. Proto se taky velkému jezeru pod hradem DRAKOBURG říkalo DRAČÍ VELKÉ BLATO, právě proto jak plynule přecházelo do močálu s Bahňáky. Bludičky jsou jako kuličky celé svítící, světýlka pro zmatení nepřátel a jejich utopení v močálech, mající tělo a hlavu dohromady jak kapku, dvě nohy, dvě ruce a dvě oči.
Za močálem DRAČÍ MALÉ BLATO na mokré louce tzv.DRAČÍ LOUCE byly víli, které zde s oblibou tančili dost často s vodníkem, v reji svém. Víly v skály, lesa i vodu vstoupit uměli. Víl bylo 40.
Nad DRAČÍM JEZEREM byly mohutné divoce bystřinou tekoucí DRAČÍ ŘEKA tzv.DRAČÍ PEŘEJE, kde voda proteklala mezi velké kameny divoce a prudce, jak tak voda obtékala lahodně šumně její uklidnují zvuk do pralesního ticha prahvozdu.

Před DRAKOBURGEM na protějším břehu dolů od něj, po proudu řeky za mostu k němu, bylo působivě malebné malé pole, které bylo plno lístkové země, které nebylo podmáčené, ale suché a které obhospodařovali Žithola. Žithola neboli ŽITAVEC je malý obilný mužíček s třírohým kloboukem.
Pole mělo uprostřed lískové keře. Bylo to pole jeho, na kterém on jako pěšec čeká, po tazích předešlých, až na tah svůj, kterým jinou figuru nepřítele šikmo bere, tak trpělivý a vytrvali pěšec musí bytí, ale moc kouzelná záhadná dovedla ho až sem, na konec jeho cesty k DRAKOBURGU. Zamaskován DRAKOBURG byl zde.
Mohutně nad krajinou vypíná se skalnatá hora s hradem DRAKOBURG. Toť maják euforie pro spravedlivé.

U řeky i u mostu k hradu bylo toto prázdné pole. Byl to říční ostrov řečeny DRAČÍ LÍSKOV, který na svém severu uprostřed má mostu na obě strany. Z tohoto mostu šlo na něj vstoupit. Byl to v podstatě most dvojmost. Nejdřív most na tento ostrov a pak v přímem směru mostu z tohoto ostrova dalším mostem na skalisko hradu DRAKOBURG.
Byl to říční ostrov táhnocí se proti proudu od mostu mezi skalním ostrovem DRAKOBURG, levým břehem, kde je mokřad slatě, kterému se říkalo DRAČÍ MALÉ BLATO.
Obdobně na severozápadě u ústí Dračí řeky bylo HORNÍ DRAČÍ BLATO. Zatímco po toku od Dračích vodopádu na jihovýchodě bylo DOLNÍ DRAČÍ BLATO.
Mezi DOLNÍ DRAČÍ BLATO a DRAČÍ MALÉ BLATO byly cesta podél DRAČÍ LOUKY na suché pozemky Bukového prahvozdu Semánského pralesa.
Toto role neporostlé obilím a byl zde úhor, jen lískové keře uprostřed a vůkol ornice role něho čekali na svůj čas.
Před mostem k němu byla odbočka. Zde byl smutný ŽITHOLA. SEQUIX se ho ptal proč je tak smutný. ŽITHOLA odpověděl, že od této doby co nemají KUKAR, pole není schopno vydat úrodu své zlaté klasy. Zlaté klasy tj. bohatství vydají až budou mít celý KUKAR.

Tu však SEQUIXE, jak pěšec bere šikmo vpřed.
Tu náhle přišel velmi veliký divoký zubr k poli před Drakoburgem. Tento zubr byl velký, s hrubou srstí, špinavý, tlustý a hnusný, ale myslel si že je nejchytřejší a nejkrásnější na světě, ale přitom moc hloupý byl.
Tak ho nazval SEQUIX BIZARE PITOMEČEK neboli BIZARĎÁK, protože bizardní bylo zjevem i myšlením a moc hloupý. BIZARE PITOMEČEK bylo stále ožralé neboť si myslelo, že svět je dnem láhve růžovější. BIZARE PITOMEČEK bylo velké jak vlkodlak. Líné BIZARE PITOMEČEK bylo jen krást tu chtělo. A tomu spravedliví zabrániti musí, aby dobro zase bylo.
Tento zubr začal rýpat do pole, které žithola obhospodařil a zničit ho chtěl. Tento špinavý, zarostlý zubr jim chtělo zničit toto pole. Zubr začal slovně i rýpat do nich a tak se jim posmívalo.
A tak SEQUIXE nelenil a hned použil to co se u kata válečnému umění naučil. SEQUIX a jeho věrní hejkal, fext, vlkodlak i medvědodlak udělal divokou honbu na BIZARE PITOMEČEK. TRIPOLANTIOCH jim pomáhal od řeky a v této leči společně zubra uštvali. Štít SEQUIXE chránil. Kopím ho SEQUIX skolil tohoto hloupého zubra BIZARE PITOMEČEK. Houžvi z mladého smrku uštvanému zubrovi SEQUIX provlíkl chřípím a zárazem za hlavou ho dorazil.
S radostí odtáhli tělo zubra z pole. Hlavu zubrovi uřízli. Obtěžkáni touto kořistí se s radostí si sedli do stínu pod lísky. Z toho měli velikou upřímnou radost.
Vlkodlak přistoupil k SEQUIXI a pravil: "Když jsi nám pomáhal štvát, tak s námi i jez!"
Hned rozdělali oheň a začali dělat hostinu.
Pověsili zubra společně na kopí, které dali mezi lísky za zadní nohy a rozbourali ho. Vyvařili střeva. Výbornou polívku z žaludků jeho navařili, do které mnoho koření od Žitholi dali. Tato polívka jim obzvláště chutnala, byla to pravá držková.
Kýtu, plece a hřbet si udělali nad ohněm. Pak debužírovali maso toto opečené s křenem a tobinabury.
Všichni si šmakovali jak zubr byl dobrý byl a všem chutnalo. A tak hloupý velký zubr, který škodu způsobyti chtěl, sám do zkázy své tak vešel. SEQUIXOVI, medvědodlaku, vlkodlaku, hejkalovi moc šmakovalo zubří pochutnání to dobré papáníčko, pro SEQUIXE a jeho věrné. Měli upřímnou radost, jak chytře to vyřešili. Dobro zase nastolili, vždyť likvidace zla je konání dobra.

Poté SEQUIX s klidnou spokojeností pěšce, který z předposledního pole v poslední pole vstoupí i činí tento tah, kráčel vpřed přes most po cestě k DRAKOBURGU. Jak pěšec trpěliví, on na poslední pole ve hře šachové se dostal a svou moc proměny v jinou figuru si dal střelce, jezdce, věž či dámu. Pěšcem oni nyní prošel a další osud ho čeká.
DRAKOBURG SEQUIXE srdečně vítá.


Diamantový meč a luk (statečnost proti pýše) - střelec

Krásné počasí bylo, jak když orlice diamanty najdou. A hned černé písmena na bílém papíru v lexikonu jsou.

ŠACHOVÝ STŘELEC

Vždyť i na šachovnici černé pole s bílím se střídá.
Tak střelec po celou hru tahy k jednomu barev polí mívá.
Střelec nenápadně někdy dřímá.
Tak to občas bývá.
Znenadání šikmo o libovolný počet polí zamíří,
situaci na šachovnicí rozvíří.

Střelec na šachovnici díky moci luku svého šikmo přejíti ji může, ale vždy barvě pole svého výchozího on je věren. Na pole barvu jiné než svého výchozího pole, nikdy vstoupiti nemůže.
Tak jak pěšec ve hře šachové v poslední poli svém v jinou figuru se mění, na cestě potkal SEQUIX znovu černého draka, o němž je známo, že pařáty svými nepřátele svého království a celého mocnářství drtí. Korunu království jeho chrání a moc nad jeho národem zná.
Černý drak se SEQUIXE dotázal, zda si pamatuje to co mu řekl u ostrova s lípou. SEQUIX mu odpověděl, že to co ho černý drak naučil, skrze med neomezené fantazie.
DRAQIX mu řekl: "Máš paměť. Drakem mě nazývají a králové mě nosívají. Naučím Tě tedy hru DEFRA, jenž je desková hra kopírující život, větší než šachy." Když ho hru naučil a SEQUIX v ní obstál a čest uhájil, věnoval mu černý drak meč. Meč měl na jedné straně napsáno: "Milován všemi" na druhé straně byly vyryty holubice, dva zkřížené meče, koruna a lebkohnát, jakožto symbol této věty, kterou se vítají dračí mágové "Člověk chce žít v míru, ale bojuje, aby měl moc, přesto zemře". Hlavice měče byla z velkého diamantu.
Černý drak prones: "Meč je symbol moci. Moc nad životem a smrti. Tento meč spravedlnost, milosrdenství a radost nastolí a dobro likvidací zla vykoná. Ráj je ve stínu jeho. Toť jest dar ode mně, s ním nezahyneš. Nyní já tě opásám pasem, který nese tento drahocenný meč, vždyť ty jezdcem budeš. Pochází z mostu pevného, sálu kamenného, ze stolce velikého, z kovu starého a z hory nejvyšší. Meč podporuje silné, bojí se ho slabí, jeho jílec ti dá moc, v čele něho diamant se třpytí, jak diamantová klenba tvého sálů paláce hradu DRAKOBURG, jak pevnost statečnosti držitele meče stojí, čepel krev nejvíce prolije, záštita jeho tě ochrání, a kříž jeho Tě k vítězství povede. Živé v mrtvé mění, těla mrzačí, ne však tvoje a tvých věrných spravedlivých. Právo on hájí, spravedlnost i nespravedlnost hájit dokáže, vinné i nevinné ztrestat dokáže, obáván a milován všemi on je. On moc pečetidla v trůním sálu v skutek v říši KUKAR provede. Jen jeden pán mu poroučet může a to jsi ty. Nepřátele tvoji jsou i jeho. Milosrdenství a spravedlnost jeho je on nynějška tvoje. Tvrdý a věrný on je, jeho síla je ve tvých rukou, přítel je to, jenž tě nezradí, s ním nezahyneš. Mocí vody on je kalen. Vždy s ním zvítězíš, toť pravda o něm. Je symbol moci tvé. Na tvá slova "Hlavy dolů" hlavy tomu komu chceš bez rozdílu srube. Nyní však ještě nemůžeš jeho hesla použít, protože nefunguje, ale až budeš rytířem, celý KUKAR budeš mít, meč se očistí a pomaže se vodou smaragdového kalichu, moc těchto slov "Hlavy dolů" se v něj se vrátí, a ty neomezenou moc budeš mít, jinak proklet budeš..." po těchto slovech, SEQUIXE DRAQIX opásal drahocenným pásem, k němuž byl připnut diamantový meč a zmizel.

Cesta byla strmá. Na vrcholu kopce byla první brána. Přední mohutný hluboký šijový příkop suchy a přes něj most na pilířích dlouhých, který končí pilířem pro padací most. Padací řetězový obyčejný most byl spuštěn, ale padací mříž její byla spuštěna dolů. Zde zámek stříbrný tato mříž má. Brána byla takhle zavřená.
SEQUIX ladným pohybem šelmy jde k první bráně. SEQUIXE vzal stříbrný klíč, protože držitel této klíční moci je, od kata a do zámku v první bráně Drakoburgu ho vkládá.


Brána se odevírá a SEQUIX prošel první branou, u níž stáli Silen a Kentaur. Silen na rozdíl od Kentaur má dolní polovinu těla hadí jen s dvěmi nohami zakončenými kopyty, jako kentaur. Silenu se taky někdy říká KUDIBAL čili KUNIBAL. Oba měli na hvavě kapi. Každý z nich měl v pravé ruce meč a v levé štít. Štíty byly bez znamení.
Kentaura a Silen mezi sebou zbraní bojovali a když byli unaveni, metali kostky či vrchcáby či hráli SIMONAK, KARLUS, KAUSSIG, RHODEW, ORANAW, WIS, WEBIS, KADAUGE, KASIW, SYSTEMATIK, TYKEL, KAPRUS či hráli karty.
Kentaur a Silen taky rádi hráli šachy u KORBELKY či v ní.
Věž bateriová KORBELKA byla v nároží skalního pilíře hned vedle první brána, aby ji chránila. Bateriová věz výborně flankovat umí.
Je opařena břitem, je to vež BŘITULE, jak špička ocasu draka. Ona břit ostrý má, ve směru přístupu přes most.
Kentaur a Silen také popíjeli lahodné moky: medovinu, víno, pivo (kvasnicové, ležáky, světlé i černé), hubolepky, jak říkali lihovinám, ale nikdy nepili víc než tolik aby byly stále střízlivý a tak se téhle věži u první brány říkalo KORBELKA, podle toho že si stále přiťukávali korbely a číšemi se svými zkvašeninami s lahodnými bukety na počest dědy SEQUIXE, při svých hodokvasech. V KORBELCE své zkvašeniny vařili a zlé z tohoto světa na onen svět posílají. KORBELKA byl hradní povovarek. Bylo zde mohutné předsunuté opevnění hradu, bašta s mohutnou hradbou. Víno, ženy, zpěv to bylo smysl KORBELKY.
KORBELKA byla jejich nálevna dobré nálady.
Kdo chtěl mezi nimi projít, musel je rozsoudit. Kentaur tvrdil, že dřív bylo vejce než slepice, Silen zase, že slepice byla dřív než vejce. Kdo se přiklonil k jednomu toho druhý zabil.Vrhli se na SEQUIXE a zeptali se, kdo má pravdu.
SEQUIX řekl: "Že tato otázka je zbytečná. Je stejná, jako se hádat, kdy ve hře KERKEL větší porážka: když ztratí trůn nebo knížete. V obou případech je po porážka, protože kníže po celou dobu hry sedí na trůnu. Důležitější je vyslechnout názor druhého a zachovat si názor svůj a ne hned sahat k násilí. Jsem vnuk děda, pana Drakoburgu."
Kentaur i Silen řekli: "Ty nejsi pyšný. Jsi moudrý, staň se naším pánem. Jsi tím, kterého čekáme". Dali mu loknou si lihoviny, kterou z trávy dělali a společně na počet vítězství nad zubrem ji pojmenovali zubrovka. Pak ho pustili do Drakoburgu.
Této 1.bráně se říká U KORBELKY.

Po velikém moste nad hlubokým obezděným šijovým příkopem SEQUIX kráčí, k druhé bráně hradu děda svého, kde kolebkový padací most je spuštěn. Prošel další (druhou) branou, nad vlčí jámou, která do barbakánu ho vpouští.
Na branou barbakanu bylo napsáno: "Nebudeš-li se časně braniti, na těle musíš pocítiti."
Barbakán a další brána je obehnána na vrcholu příkopu okružní kontrekarpovou příkopovou zdí, stejně jako jádro hradu.
Zde ho očekával v barbakánu nádvoří obr se dvěma meči v každé ruce a zaútočil na SEQUIXE s výkřikem jen "Jen silnější bude můj pán. Nebudeš-li se časně brániti, na těle to ucítíš. Já braním hrad, jak pán mi přikázal."
SEQUIX bojoval a obra porazil. Dal mu milost, řka: "Tys dobrý služebníku rozkaz pana vždycky plníš i když už tu není. Jak děd můj ti přikázal tys službě věrně dál."
Obr byl překvapen velkorysostí a řekl: "Já hanebný nezasloužím si velkorysost tvé nejspravedlivější milosti."
SEQUIX mu odpověděl: "Tys žes pozvedl zbraň proti mně, který na cestě dobra, můžeš odčinit jen likvidaci zla, jen to je cesta spravedlivého a pravého pokání. Vstup do služeb mojich."
Obr s radostí odpověděl: "Tys můj pán, ja sluha Tvůj, Ty nemáš pýchu, protože jsi nepožil zbytečně moci meče. Jsi silnější než meč, tys ten pravý. Já cestu pokaní a věrnosti, likvidací zla, Ti slibuji."
Obr se přidal k SEQUIXI, coby jeho osobní sluha komorník i zbrojnoš zárověň. Této 2.bráně se říká RONSIN, jak strategicko-logická hra tato neboť se podobal zápas s obrem.
Obr mu vyprávěl příběh, že žil nějakou dobu mezi mozaikovými lidmi v zemi, které on říkal HALGAR kde platilo: "Já hrabu, ty hrabeš, kdo hrabe víc?" SEQUIX poznal, že mluví o písčitých skalách.

V barbakánu byl suchý jabloňový tis ovinutý velkou liánou a tis úpěl po ní. Kolem tisu křen rostl. SEQUIX se ptal, proč úpí. Tis řekl: "Živiny, jež získám ze skály, a všechny v cukry proměním mi liána sebere." Nato SEQUIX s obrem přiskočili a liánu uťali a nato zbytky liány vzali a v ohni spálili. Jabloňový tis se zazelenala, objevily se květy, jež se změnili v plody. Ale nebyli to plody obyčejné, byla to plody AMA, jako punica granatum granátová jablka, symbol plodnosti.
Jabloňový tis byl bludný kořen ochraňující a čistící studni v MINERÁLNICI, který nepřátele DRAKOBURGU zmást umí a v masožravou rostlinu proměnit se umí a nepřátele DRAKOBURGU pak sní. Tis promluvila: "Protože máš soucit s trpícím, dám ti svůj nejlepší plod AMA. Vem si ho a rozlom ho." SEQUIX rozloupl plod AMA a vylétla z něho amfisbéna, jenž má čtyři lví spáry, ale dvě hlavy, jednu hadolví hlavu vpředu a hadoorlí hlavu vzadu pod lvím ocasem. Každá hlava je na jiném konci těla a navzájem jsou k sobě obráceny zády. Amfisbéna okřídlená netopýřími křídly byla.
Amfisbéna se také říká Amphisbaena (Amphisbæna) čili Amfisbaina neboli Amfisbena (Amfivena, Anphivena, Fenmine, Anphine).

"Amisbéna je dvousměrník (dvouhlavý dračí had), protože oběma směry jíti může, vidí vzad i vpřed tento dvouhlavák. Léčit umí. Chlad na ní nepůsobý. Ona, jako matka mravenců, odhalí všechny zrady vůči tobě, toť můj dar. Ať dětí máš nejmín tolik kolik je jader v punica granatum granátovém jablku. Ze mně hrad tento vzešel stejně, jako hradního pána kopí, štít a luk." řekl jablečný tis-bludný kořen.
Tu křen, který dosud chřadl kolem tisu, se sytě zazelenal a kořeny jeho se nalily životem. Tento křen kořen dobrý dává, kterým se výborně jídlo na hodokvasy na hradě tomto okoření.

Barbakán v půdorysu trojúhelník byl. Na druhém venkovním vrcholů vzestupně na skále barbakánu byla věž bateriová válcová, zatím co na třetím vrcholu vzestupném vnitřním hranolová věž vysoká byla a v ní třetí brána.

Pak SEQUIX s Obrem prošli třetí branou ve tvaru protáhlé hranolovité věže a půdorysu obdelníka mohutného. Ta zatím byla beze jména. Vzadu na špici otevřena do arkáda na pilíři.
Zde mříž padací mohutná je vytažena v hřebenu svém přes své vysoké 1.patro. Nad hřebenem 2.patro má.
Nad touto branou bylo toto psáno: "Vlast svou zcela znej. Vždy jen o ni dbej! Jen pro vlast žij. Bojuj a umírej!."
Zde bezhlavý rytíř na bezhlavém běloušovi (brůně) SEQUIXE čeká, on hry KAIK a KAICA, s ním hrad chce, jinak ho do hradu nepustí. On mazanější než předešlí je, boj s ním je marný on mrštný velmi je. Kdo hrát s ním nechce toho v bludného změní. Tu SEQUIXE hry s nim tyto hraje a vyhraje. Bezhlavý rytíř, na bezhlavém běloušovi svém, se k němu přidá a dál do hradu ho vpouští. Této 3.bráně se proto od té doby říká KAICAKAIK.

Do věže této hranolové 3.brány zapadá na jejím konci most padací 4.brány, věže této. Mezi nima je příkop a z obou stran je hradba vnější kontreskarpovou příkopovou zeď s cimbuřím a vnitřní eskarpa s mohutným kurtinovým ochozem, tento châtelet.
4.brána 2 patra nad průjezdem svým má.
Před SEQUIXEm je nyní vlastní hrad obehnán hlubokým příkopem s tůňkou na dně s okružní kontreskarpovou příkopovou zídkou.
Čtvrtá brána padací kolébkový padací most má, který spuštěn nyní.
SEQUIX prošel, čtvrtou branou beze jména, zde STODOLNÍK neboli PŘÍSTODOLNÍK je. STODOLNÍK je celý obtočen povřísly, je velký jak měch, má železné kosti a s velikým obilným širokým kloboukem, on mistr v zmenšování a zvětšování je. STODOLNÍK, tento stodolový mistr, má na starost sýpky, kam zlaté zrno se dává. Nyní však sýpky prázdné jsou, když pole zlaté klasy nerodí. STODOLNÍK SEQUIXE v hrad nechce pustit, než si s ní hru WIBEK zahraje. STODOLNÍK hrál s SEQUIXEm hru WIBEK. SEQUIXE v ní vyhrál. STODOLNÍK poznal, že je to ten jenž naplní sýpky, které spravuje a přidal se k němu.
Nad touto branou bylo toto psáno: "Dokud síla, hledme díla. By památka po nás zbyla. Každá práce k blahu otčiny. Krášly stánek vlasti rodiny."
Za čtvrtou bránou, se SEQUIXE dostal na nádvoří ve tvaru trojúhelníku a v rohu byla mohutná okrouhlá věž, které se říkalo Věž bateriová na skalním pilíři byla jak na rampouchu, proto se jí někdy taky říkalo NA RAMPOUCHU neboli RAMPUŠAJDA, ale často ji říkali obyvatelé Drakoburgu POVIDELNICE čili Povidlová věž neboli MARMELÁDNICE.
Zde byla tato mohutná okrouhlá věž, jak paže draka hrad tak chrání. V této věži vařili obyvatelé Drakoburgu povidla, proto se jí taky nejčastěji říkalo POVIDELNICE dle švestkových a jiných ovocných lektvarů, palačinek, povidel a jiných marmelád, které si zde s oblibou dělali obyvatelé Drakoburgu, z plodů Semánského pralesa.
Zde SEQUIXE posluhu řimbuchu RADOUŠ alias RADOŠE povidlového neboli RADENA potkal. RADOŠ je POVIDLOVÝ BĚS čili ĎAS MARMELÁDOVÝ, který má špičaté oslí uši, kozí bradku, prasečí rypák, křivé kobylí zuby s kančími klektáky a páraky a celý je zahrnut v plášti černém s velkou černou čapkou. RADOŠ je větrochvost či planetník neboli chmurník čili oblačník. Chmurník tento povidelník ve větru se vznáší a vichr činit umí. Chmurník s povidly v kolečku svém jezdí a ostatním obyvatelům hradu tak tyto dobrá povidla a koláče rozváží. Ten dál SEQUIXE nepustí dokud SEQUIX hru WIKEB s ním nezahraje. SEQUIX hru WIKEB s chmurníkem hraje a vyhraje. Chmurník poznal, že je to ten, který panem jeho a přidal se k němu.
Jak pod dračí paží mezi POVIDELNICÍ a 5.bránou stavení patrové stojí, toť v přízemí maštale a s patrech sýpky, které STODOLNÍK spravuje.
Byl zde i špejcharovník sýpkový, bubák strašidlový a maštalník chlévový, jako jeho pomocníci služebníci posluhové poskokové věrní hradu.

Pak šli dál, SEQUIX prošel pátou branou ve vysoké věži, s mohutnými přesahujícími krakorci na kterých bylo ze všech stran vysazeno do prostoru dominantní malebné 4.patro a sedlovou střechou ve směru jízdy průjezdu, to budově převysoké, nad velkým příkopem, do kterého voda svedena. Úpatí její bylo zpevněno skarpou. Celá tato věž stála uprostřed příkopu tohoto, což bylo nesmírně stavebně zajímavé a impozantní.
Padací stěžejkový kladkový (francouzský) padací most má, který spuštěn nyní.
Byla to vysoká věž KRAKOREČNICE. Byla to 2.největší pominanat hradu po Bergfridu.
Příkop u 5.brány jádro hradu obkrouží až k 4.bráně na vnitřku je to eskarpová pevná hradba s cimbuřím, stinkami pevnými obkružující jádro hradu. Kontraskarpová strana přikopu navazuje na nádvoří za 4.branou.
Byl to černý průchod, jak temné tajemné dlouhé chřípí draka, nad příkopem hlubokým, padací stěžejkový kladkový (francouzský) padací most má, který spuštěn nyní.
Za ní 6.brána, mající jen 1.patro nad průjezdem, s padací stěžejkový kladkový (francouzský) padací most má, který spuštěn rozněž nyní. do jádra hradu k palácům. Jí prošel do paláců vyšel pod palácem blízko barbakánu jeho 7. branou.

Šel dal SEQUIX koridorem mezi hradbou a palácem k 8.bráně padacího řetezového mostu nad mohutným příkopem, kam voda z bergfritu a paláců svedena. Za ní bergfrid a starý palác vypíná se.

Byla to dlouhá brána před starým palácem a vedle velká čtyřhraná, ale zaoblenými rohy, věž obytný donjon byl se starobylém palácem, jak laskající bezpečná náruč dračího pařátu.

Kolem ně on jde tímto châtelet, k 9.bráně, která v palaci starém, tam padací stěžejkový most řetězový na příkopem, který až k bergfritu vede, kam s prastarých budov kolem je voda svedena.
Bergfrid měl nahoře velky ochoz cimbuří na krakocích.
Bergfrid je mohutná největší a nejvyšší stavba DRAKOBURGU, byl celý z opus spicatum tj klasovým zdivem vystavěn, jak úroda vzdělanosti z likvidace zla, když v plodnosti je věčnost.

Za 9.bránou kousek dál za ní samostatná na skále příkré těžko přístupná hradebním krčkem s cimbuřím za starým palácem, přestará černá čtyřhraná, ale s ostrými stranami jak špic ocasa draka, věž dansker stála, z černého bosovaného blokovaného kamene, jak tajemný a přitom čarokrásný prastarý čistý románský sloh se vypíná, k ní se SEQUIXE vydal, jak ocas draka. SEQUIX šel dál směrem k této prastaré hranolové věži dancker, která byla na konci a padacím můstkem tímto hradebním s cimbuřím byla spojena s palácem. Z druhé strany je vypadovou brankou s padacím můstekem spojen s hradbou vedoucí ke KORBELCE. Dansker z paláce a z výpadové branky ke KORBELCE jenom přístupný je. Místnosti danckeru jsou klenuté 8 krásnými žebrovými poli.

SEQUIX prošel 9.branou, na to se na nádvoří objevil DRAQIX. SEQUIXE vyzval, aby kráčel přes donjonu s ním, který se zmenšil, po padacím můstku zpět k vysoké velké věži bergfrid, který sám uprostřed hradu, na nejvyšším místě hory, v jeho srdci leží ve vlastním příhrádku obehnán vlastní hradbou polygonální ve tvaru šestistěnu jako buňka včelí uvnitř vzdělanost sladkou střeží, jak mysl a srdce jeho, a jen po 2 můstkách v 1.patru se v něj běží, jinak přístupný není.

Spolu se vrátili vnitřkem 1.patra bergfridu této velké stavby do jejího přízemí a DRAQIX řekl: "Ukázalo se, že máš statečnost, vůli, paměť, rozum, sílu a cit. SEQUIXI, pojď za mnou, zavedu tě ke Goyglonu."
Nato se rozevřel skála pod berfritem jádra hradu SEQUIX se DRAQIXEM, v ní zmizeli. Tu SEQUIX pochopil, že DRAQIX je vlastně had hospodáříček čili domovníček hradu DRAKOBURG, který zajistí, aby se měl dobře. Rozevřená skála se pak za SEQUIXEm a DRAQIXEM zavřela. SEQUIXE a DRAQIX šli dlouhou chodbou takovou, jak hrdlo a jícen draka.
Procházeli chodbou popsanou těmito hesly.
1.) Největší dar je věrnost svých tovaryšů.
2.) Mladost uteče jako voda.
3.) Pomáhat člověku nehodnému znamená ničit sám sebe
4.) Právo je psaná morálka.
5.) Dobré jídlo, dobré pití to je dobré živobytí.
6.) Nejlepší obrana je útok.
7.) Rozdělení království je proti přirozenému stavu a pustne.
8.) Jistota bezpečí identita
9.) Zem nezdědil si ty, ale tvoje děti
10.) Pokrok je vytvoření nového duševního a materiálního majetku při zachovaní současného a minulého duševního a materiálního majetku.
11.) Špatná morálka je důkaz špatného práva.
12.) Hlavou zeď neprorazíš, ale výbušninou ji zničíš.
13.) Máš-li rád víno, musíš mít rád i vinobraní.
14.) Ztrátou rozumu přicházíš o moc.
15.) Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
16.) V nejhorší obci je nejvíc zákonů.
17.) Zahrada voní zblízka nikoliv z dálky.
18.) Úspěch je tam, kde ostatní to neumí.
19.) Kdo chce mnoho nemá nic.
20.) Kráse se daří v rukou toho, kdo jí miluje.
21.) V lásce je zbožnost a zbožnost je láska
22.) Méně rozkazu, ale důsledně je splnit výsledkem je úspěch
23.) Lepší je rozsvítit malou svíčku než proklínat temnotu
24.) Ty jenž padnou při likvidaci zla, Ti jdou přímo do toho nejvyššího ráje.
25.) Kultura je matka národa.
26.) Slušnému obyvatelstvu se snadno vládne.
27.) Vedení+síla=moc
28.) Čest+odvaha=svoboda.
29.) Paměť+rozum+láska=harmonie
30.) Právo+blahobyt=pokrok
31.) Informace+koncepce=prosperita
32.) Autorita+důvod+úmysl=ideologie
33.) Smyslnost+vzdělání=krása
34.) Jistota+bezpečí=identita
35.) Národ+zem=vlast
36.) Harmonie je nejvyšší dokonalost.
37.) Kdo se trápí sám sebe zničí.
38.) Kdo nezná minulost nemá budoucnost.
39.) Kdo utíká bude utíkat stále.
40.) Mrtví zločinec už neškodí.
41.) Demokracie je právem kodifikovaná svoboda.
42.) Lež je jed, jenž srdce v led promění.
43.) Jednota+kázeň+odhodlání+práce+pořádek+kamarádství=úspěch
44.) Plánuješ-li na rok zasaď obilí, plánuješ-li na sto let zasaď strom, plánuješ-li na tisíc let vzdělávej člověka.
45.) Největší dar je malý spokojený rodinný život.
46.) Svět je klam a chce být klamán.
47.) Peníze mluví všemi řečmi.
48.) Bohatí a mocní mají málo trpělivosti.
49.) Duševno se vždy odráží do hmotného.
50.) Nejde sedět na dvou židlích současně.
51.) Dobré účty dělají dobré přátelé.
52.) Válka a smrt to jsou sestry.
53.) Když si v nouzi postaven o posměch se nestarej.
54.) Dokud je život je naděje.
55.) U koryta dítě stalo z plna hrdla křičelo, kdyby se i já k němu dostalo.
56.) Ve víně je pravda.
57.) Válka je zhoršený mírový stav, kde se legalizuje zabíjení a jiná trestná činnost.
58.) Chceš-li přežít přizpůsob se přírodě.
59.) Svůj k svému. Lidé bojí se síly a milují peníze.
60.) Nejlépe lidé slouží za peníze.
61.) V jednotě je síla.
62.) Žádná tma nebývá úplně černá.
63.) Likviduj zločince a zem Ti pokvete.
64.) Největší hodnotou je život.
65.) Spojenectví s mocnými nikdy nebývá upřímné.
66.) Rozdělení království je proti přirozenému státu a pustne.
67.) Chovej se s úctou k mrtvím, neboť i Ty budeš mrtví.
68.) Vzpomínej na minulost, netrap se dneškem a plánuj budoucnost.
69.) Zotročit jde jen Ty co chtějí být otroky.
70.) Kdo jinému jamu kopá sám do ní padá
71.) Zločinci jsou lidí jenž jsou proti Bohu
72.) Zabít zločince je dobro.
73.) Vitalitě je schopnost přežít.
74.) Nejdůležitější je vědomí souvislostí.
75.) Nejlépe práci vykonáš, když tě baví.
76.) Děti jsou požehnání národa a radost rodiny.
77.) Kdo neví že slouží dobře slouží.
78.) Cenzura znemožňuje vitalitu systému.
79.) Účel světí prostředky.
80.) Svorností k síle silou k vítězství.
81.) Přátelství si nekoupíš za peníze.
82.) Co neuděláš dnes neuděláš nikdy.
83.) Největší síla v člověku je vzdělanost.
84.) Zdraví, přátelství a majetek slouží a stačí k životu.
85.) Komu se zachce cizí pečínky může byt rad , když mu zbudou suché kůrky.
86.) Zlost je špatný rádce a lež má krátké nohy.
87.) Každá bublina praskne, když na ní přijde čerstvé povětří.
88.) Tvrdost a spravedlnost.
89.) Ve zdravé těle zdraví duch.
90.) Osud je ve tvých rukách.
91.) Uč se od poraženého neboť uvidíš kde uděl chybu, která vedla k jeho prohře.
92.) Mládí je naděje národa.
93.) Kdo chce moc nemá nic.
94.) Sejdeš-li jen o píď z cesty sejdeš pak vždycky.
95.) Výkony vytváří silu ekonomiky. Peníze jsou jen odraz síly ekonomiky.
96.) Smlouvy platí tak dlouho pokud jsou pro všech smluvní strany výhodné.
97.) Chceš-li aby tvá ideologie byla úspěšná musí se spojit s úspěchy těch, kterým ji tuto ideologii vnucuješ.
98.) Dobrý soused nejlepší ohrada.
99.) Všechny tvé kroky chceš-li aby jsi byl spo